Získaná a vlitá rozumnost

Rozumnost člověk získává zkušeností, cílevědomým  a soustavným pěstováním. Vlitá rozumnost je vlita do duše při udělení milosti posvěcující. Od získané ctnosti se liší příčinou, cílem, kořenem. Příčinou získané rozumnosti je vlastní přirozená snaha, u ctnost vlité je jí nadpřirozené vlité strany Boží. Cílem přirozené rozumnosti je rozumný život na zemi, cílem vlité rozumnosti je dosažení Božího království. Proto se činnost obou ctností bude v některých případech lišit: vlitá ctnost bude volit prostředky, které budou ctnosti získané cizí - např. dobrovolnou oběť, vzdání se sebe apod. Přirozená rozumnost bude usilovat o seberealizaci, nadpřirozená bude ochotně riskovat ztrátu vezdejších hodnot pro získání hodnost věčných. Liší se také kořenem ze kterého vyrůstají, jímž jsou vnitřně motivovány.. Získaná, přirozená rozumnost je zakořeněna v poznání základních mravních principů - synderesis -a ve vůli, která je zaměřena k přirozenému, lidskému dobru.. Vlitá rozumnost je zakotvena ve víře, která před ni staví vyšší hierarchii hodnot. Její základní motivací je láska - agapé - která ji zaměřuje k božským hodnotám.