Zákonná spravedlnost
S pojmem zákonné, generální spravedlnosti souvisí pojem obecného dobra a společnosti.
Společnost /societas/ není pouhým shlukem osob, ale organizované množství, které se neskládá z homogenních částí, ale je organickým celkem, který se skládá z heterogenních částí - z různých dílčích společností, které jsou vzájemně koordinovány ke společnému cíli.
Ve společnosti je třeba uskutečnit společné dobro. Společné dobro /bonum commune/ zahrnuje v sobě celou řadu různě odstupňovaných dober. Jeho esencí je dobro ctností; ctnostný, spořádaný, mravný život a vhodné podmínky pro něj. K jeho integritě patří vědy a umění, kulturní život, dále obecná blahovůle a přátelství mezi členy společnosti. Tyto hodnoty jsou všechny instrumentálně umožňovány obecnou, sociální a hospodářskou prosperitou /primum est vivere, deinde philosophari/. Obecné dobro zahrnuje v sobě všechna dílčí dobra, která jsou společná všem - životní prostředí, zdravotnictví, školství, dopravu atd. Týká se také dober jednotlivců: společnost není totiž samoúčelem, je tvořena jednotlivci a je od nich odvozena. Jednotlivec je před společností, důstojnost osoby dává společnosti její důstojnost, společnost svůj smysl odvozuje od jednotlivců jakožto osob a existuje pro ně. Na druhé straně je však společnost z určitého hlediska jednotlivcům nadřazena: její přednost spočívá v tom, že bez sociálních vztahů členové společnosti samy o sobě nemohou existovat. Společnost nemá svou vlastní svébytnost, ale konstituuje se ve vztazích členů společnosti navzájem, má takzv. akcidentální bytí. Společenské normy mají proto svůj počátek a základ v osobním svědomí. Lidská osoba je počátkem, nositelem i cílem všech společenských institucí, má totiž přirozenou potřebu společensky žít.
Společnost definujeme jako skupinu lidí, zaměřenou ke vzájemné pomoci, k dosažení cílů lidského života. společnost je nadindividuální. Přesto má každý jednotlivec své vlastní, na společnosti nezávislé vytí, proto i dobro jednotlivců je pro společnost rozhodující. Společnost nemá sama v sobě žádnou od jednotlivců abstrahovanou skutečnost.