Zachovávání tajemství
Každý člověk má právo na své soukromí. Oblast soukromého života má být oddělena od oblasti života veřejného. Obecné dobro vyžaduje, aby byl zachován rozdíl mezi soukromím jednotlivců, rodin nebo celých skupin na jedné straně a životem veřejným na straně druhé.
S výkonem některých povolání nebo úřadů bývá spojen závazek různé skutečnosti, které se týkají jednotlivců, podniku, společnosti nebo státu uchovat v tajnosti. Nositelé těchto úřadů jsou zavázáni zachovat profesionální tajemství. Mezi profesionálními tajemstvím první místo patří tajemství zpovědnímu /secretum sacramentale/, vedle něho stojí secretum extrasacramentale , které zavazuje duchovní rádce v látce mimosvátostného duchovního vedení. Dále jsou tajemstvím vázáni představení, kteří na základě svého úřadu přicházejí do styku s tajemstvím nebo osobními záležitostmi svých podřízených, také ti, kdo poskytují druhým službu spojenou s poznáváním skrytých soukromých záležitostí /lékaři, advokáti, psychologové, notáři etc./. Průmyslová , obchodní tajemství jsou též tajemstvími profesionálního charakteru.
Závaznost tajemství je různá. Některá tajemství mají závaznost absolutní - secretum sacramentale a extrasacramentale. Jiná mají reletivní závaznost, v situaci, kdy dochází ke kolizi mezi různými dobry, je možno je obětovat dobru vyššího řádu. Závaznost tajemství se řídí povahou látky, povahou závazku, který člověk na sebe přijal /zda se zavázal pod přísahou, pod slibem atd./, případnou škodou, která by mohla vzniknout´ porušením tajemství.
Tajemství se dělí na:
a/ secretum naturale - přirozené - povinnost utajit určitou skutečnosti vyplývá z povahy utajené věci /osobní záležitosti, apod./. jeho porušení představuje závažné provinění
b/ secretum promissum - přislíbené - člověk se poté, co se záležitost dověděl zavázal slibem, že uchová svěřenou záležitost v tajnosti. Zavazuje pod lehkým hříchem
c/ secretum commissum - tajemství svěřené - záležitost byla pod tajemstvím svěřena, než byla záležitost svěřena, druhá osoba se zavázala, že ji uchová v tajnosti. Je smlouvou, zavazuje ze spravedlnosti, porušení je vážnějším hříchem
d/ secretum officiosum - tajemství úřední - zavazuje na základě úřadu.
Proviňuje se každý, kdo tajemství prozrazuje, nebo kdo do cizího tajemství nedovoleně proniká. Soukromí bližního je důležitým sociálním dobrem, do kterého není dovoleno svévolně vstupovat. Nikdy není proto dovoleno nespravedlivými prostředky vnikat do cizího tajemství. Není dovoleno naslouchat u dveří, používat odposlouchávacích zařízení, není dovoleno nahlížet do cizích dopisů nebo je otvírat, zabavovat druhým lidem dopisy apod. Listovní tajemství je tajemství přirozené. Proti listovnímu tajemství se vážně proviňuje, kdo dopisy otevírá bez souhlasu adresáta nebo odesílatele, kdo je proti vůli jednoho z nich zadržuje, kdo již otevřené a uschované cizí dopisy čte, roztrhané nebo zničené dopisy skládá. Neproviňuje se, kdo čte text na otevřených dopisnicích, pohledech, kdo přebírá zděděnou korespondenci, historické materiály, odhozené dopisy, kdo otevírá nebo čte dopisy s výslovným nebo i rozumně předpokládaným souhlasem adresáta nebo odesílatele. Kdo ke škodě bližního použije nespravedlivě získané tajemství, je povinen náhradou. V některých institucích /věznicích, ústavech pro choromyslné/ je dopisní tajemství civilním právem zrušeno. Toto opatření je přípustné, jestliže adresát i odesílatel vědí, že dopisy jsou čteny jinými osobami. Principy, která platí pro listovní tajemství, platí obdobně i pro jiné situace /telefony, faxy, zakódované zprávy apod./.
Existují různé důvody, které z naléhavých příčin ospravedlňují porušení tajemství /mimo zpovědního/. Jsou to především:
a/ obecné blaho - zrušení lékařského tajemství u nebezpečných nakažlivých chorob, porušení listovního tajemství, odposlechů atd. v boji s kriminalitou, v případě spravedlivé války, v případě kalamity, ohrožení národa, společnosti, lidských životů atp.
b/ dobro třetí osoby, kterou je třeba varovat před hrozícím nebezpečím
c/ vlastní dobro - dobro nositele tajemství, dobro osoby, které se tajemství týká může při zachování přiměřenosti ospravedlnit porušení tajemství. Rodiče mohou z vážných důvodů otevírat dopisy svých nedospělých dětí, aby je uchránily morální škody.
Kdo nespravedlivě vnikl do cizích tajemství, kdo je vyjevil je povinen náhradou. Náhrada se týká především hmotné a morální škody, která vznikla vyjevením tajemství /podniku, který byl poškozen prozrazením výrobního tajemství konkurenci/. Kdo se nespravedlivě zmocnil cizího tajemství, je nesmí použít ke svému prospěchu a ke škodě bližního, kdo je prozradil jiným osobám, má je požádat, aby svěřenou záležitost dále nešířily.