Sváteční klid
„ O nedělích a dalších zasvěcených svátcích jsou věřící vázáni povinností zúčastnit se mše, kromě toho se zdržují práce a činností, které jsou na překážku bohoslužbě a radosti, vlastní dnu Páně, nebo náležitému duševnímu i tělesnému zotavení „/kán. 1247 CIC/
„Při respektování náboženské svobody a obecného blaha všech se křesťané mají zasazovat o to, aby neděle a zasvěcené církevní svátky byly zákonem uznány jako dny pracovního klidu /KKC 2188/.
„Ustanovení neděle přispívá k tomu, aby byla všem dána možnost mít také dostatek klidu a volného času k životu rodinnému, společenskému a náboženskému /KKC 2194/
„Každý křesťan se má vyhnout tomu, aby bez potřeby ukládal, druhým to, co by jim bránilo zachovávat den Páně /KKC 2195/.
Kán. 1247 vyjadřuje, co je smyslem svátečního klidu: je zaměřen na slavení eucharistie, vytváří celkovou atmosféru pro důstojné a radostné slavení eucharistie. Vedle toho je zaměřen k osobnímu zotavení a obnově rodinného života.
V Kodexu církevního práva z r. 1918 byl v kán. vyjádřen zákaz služebních prací, veřejných úkonů a obchodování. Tradiční morálka ve vztahu ke svátečnímu klidu rozlišovala činnost na :
A/ opera liberalia – duševní a duchovní činnost, která byla ve sváteční den dovolená
B/ opera communia – běžná činnost, sportovní a zábavná činnost, která byla ve sváteční den též dovolená
C/ opera servilia – činnost, která směřuje k hmotnému užitku, která byla ve sváteční den zakázaná.
Sv. Tomáš Akvinský zužuje pojem opus servilis /služebná, otrocká práce/ na fyzickou práci – opus corporale tělesnou práci /II II , ctnost 122, ad 4/, která je opakem odpočinku. Práce duševní, vyučování apod. je v neděli dovolena.
Papež Lev XIII. v enc. Rerum novarum hovoří o činnostech a záležitostech všedního života, které je třeba v den sváteční zanechat.[21] Jan XXIII. V enc. Mater et Magistra hovoří o zdržení se každodenních záležitostí a o odpočinku od práce. [22]
Podle kán. 1247 CIC se křesťan ve sváteční dny zdržovat činnosti, která je typická pro všední dny. Není třeba přihlížet k tomu, zda se jedná o manuální nebo duševní práci, ale zda neodvádí od vnitřního soustředění, slavení eucharistie, pěstování rodinného života. není proto dovolena práce pro zisk, vyjma případů, kdy je jednotlivec nebo jeho rodina existenčně na nedělní práci závislá, nebo se jedná o nezbytnou práci ve službách veřejnosti, která jiným osobám umožňuje slavit sváteční den /pohostinství, zábava, benzinová čerpadla apod./ Lehčí manuální práce pro relaxaci je přípustná. Dále je dovolená práce nezbytná k odvrácení škod, ve žních při nepříznivém počasí, práce v technických zařízeních, kde by zastavení provozu bylo spojeno s velkými náklady a škodami.