Štědrost /liberalitas/

je ctnost , která usměrňuje lásku k bohatství a činí člověka ochotným rozumným způsobem poskytovat druhým hmotná dobra.

Štědrosti per defectum odporuje lakota - nezřízená láska k bohatství. Lakota se stává těžkým hříchem, pokud vede k nespravedlivému nebo nelidskému jednání. Per excessum se štědrosti protiví marnotratnost - zbytečné vydávání vlastních prostředků. Liší se od lakoty: lakota přeceňuje význam hmotných dober, marnotratnost je podceňuje, lakotný nechce dávat, marnotratný dává nerozumně. Člověk však může mít obě nectnosti současně: lakotu při nabývání peněz, marnotratnost při jejich ztrácení.

Marnotratnost není tak nebezpečným hříchem jako lakota - její rozpornost se ctností štědrosti není tak markantní jako u lakoty - lakomý není nikomu užitečný, jen sobě, marnotratný je alespoň někomu někdy užitečný, někdy někomu působí radost. Marnotratnost se také snáze vyléčí - člověk jí pozbývá většinou tehdy, když upadne jejím následkem do chudoby, u lakomce však chudoba neřest pouze umocňuje.

Marnotratnost je sama o sobě hříchem lehkým. Těžkým hříchem se stává pouze ve spojení s jinými neřestmi - a alkoholismem, smilstvem, s neplacením dluhů.