Stát, národ a vlast

Stát má svůj základ v přirozeném právu. Je to útvar, skládající se z mnoha lidí, kteří obývají určité území a kteří jsou navzájem spojeni dějinnými, kulturními a biologickými pouty. V rámci státu jsou spojeny mezi sebou rodiny, různá společenství do jednoho celku.

Národ je lid , který je nositelem dějinné tradice, kultury a řeči, zvyků nebo i náboženství. Stát může být mnohonárodní, na druhé straně národ může být rozdělen do různých států.

Vlast je země, ve které má jednotlivec svůj původ, ze které čerpá celou řadu svých osobních hodnot. Člověk je se svůj vlastí zpravidla spojen svým zrozením, tím že v ní prožil své dětství a mládí. Pojmem domov, domovina se většinou vyjadřuje malý výsek světa - obec, kraj spod.

Stát, vlast a národ kladou na člověka různé nároky. Stát vyžaduje loyalitu a nezbytnou spolupráci vzhledem k obecnému dobru. Vlast ztělesňuje bohatší mravní obsah - klade na člověka vyšší mravní nároky, sotva lze mluvit o lásce ke státu, ale zato o lásce k vlasti. Vlast klade nároky na vděčnost, na péči o hodnoty tradice, osobní spojení s lidmi, kteří s námi sdílí společnou vlast. Láska k národu nesmí vést k nacionalismu, který činí člověka slepým vůči hodnotám jiných národů  který nakonec vede k útlaku a diskriminaci jiných národností.

Každý člověk má právo na život ve své vlasti. Vypuzení z vlasti je proto velkou křivdou páchanou na lidech. Kdo byl nespravedlivě ze své vlasti vyhnán má nárok, aby byl přijat v zemi, kde hledá své útočiště.