Stát a přísaha

Společné dobro vyžaduje , aby v lidské společnosti panovala právní jistota. Z toho vyplývá požadavek, aby důležitá prohlášení nebo dohody byly potvrzovány přísahou. Je proto možné vyžadovat přísahu od svědků, nikoliv však od obviněných, obviněný nemůže být vystaven nucení přiznat svou vinu, takové nucení by jej vystavovalo v nebezpečí křivé přísahy. Společné dobro také vyžaduje, aby ti kteří jsou nositeli důležitých povinností se k věrnému plnění zavázali slibem nebo přísahou.

Přísaha nařízená státem však nese sebou celou řadu mravních problémů. Je třeba vytyčit tyto zásady:

A/ nikdo nesmí být nucen k vykonání přísahy, je-li to proti jeho  náboženskému přesvědčení, takové nucení by se příčilo principu náboženské svobody.

B/ pokud se stát k náboženství nestaví kladně a při tom vyžaduje přísahu bezpodmínečné věrnosti, která nerespektuje omezení daná Božím zákonem, pak překračuje svou pravomoc, taková přísaha by byla nedovolená a neplatná.

C/ pokud byla složena přísaha věrnosti a na základě této přísahy byly vyžadovány nemorální činy, přísaha v těchto případech nezavazuje.

D/ jestliže došlo ke změně státního režimu, nebo režim odhalil svou nemorální tvář, závaznost přísahy zaniká.