Spravedlivá cena

zahrnuje v sobě směnnou cenu produktu a odměnu za sociální službu, která je poskytnuta prodejem. Spravedlivá cena se určuje vzhledem k nákladům, které jsou spojeny výrobou a prodejem věci a vzhledem k spotřební ceně věci, tj. vzhledem k službě poskytnuté spotřebiteli a ochotě spotřebitele za věc zaplatit. Spodní hranice je určena náklady, horní spotřebou, tj. trhem. Zpravidla horní i dolní hranici stanoví trh, v takovém případě se jedná o obecnou cenu, která zavazuje a od níž není dovoleno ustoupit. Proviňuje se, kdo požaduje vyšší cenu, než je obecně zvykem, kdo využívá nouze kupujícího, aby např. za živelné katastrofy nepřiměřeně zvyšoval ceny. Dále se proviňuje kdo prodává pod cenou, aby zničil konkurenci, kdo zvyšuje cenu bojkotem, šířením nepravdivých informací, vyvoláváním umělých potřeb, kupující, který nutí prodávajícího k prodeji pod cenou.

V období války, krize nebo konjunktury má stát právo a povinnost zasáhnout do volné tvorby cen, aby kupující byli chráněni před nespravedlivými cenami. Tím že stanoví zákonné ceny. Tyto ceny za těchto okolností všechny občany zavazují ve svědomí. Není-li v období krize stanovena zákonná cena, lze pokládat za spravedlivou takovou cenu, která je součtem nejnižší ceny a rozdílu nejnižší a nejvyšší tržní ceny za normálních dob. Předražení luxusního zboží nepředstavuje takovou nespravedlnost, jako předražení spotřebního zboží.

Dohodnutá cena je dána svobodnou dohodou obou stran. Týká se zboží, které není předmětem běžného trhu - uměleckých předmětů, starožitností, předmětů majících osobní význam. Je spravedlivá tehdy, když obě strany znají skutečnou povahu předmětu a svobodně se domluví na ceně.

Je kupující povinen prodejce , který z neznalosti své zboží prodává pod cenou upozornit na skutečnou hodnotu předmětu? Je-li prodávající odborník, není kupující povinen upozornit jej na cenu předmětu a může zaplatit cenu, kterou prodávající žádá. Není-li však prodávající odborníkem, je kupující, který skutečnou vyšší hodnotu předmětu zná povinen jej upozornit na skutečnou cenu předmětu a dohodnout s ním cenu pro obě strany výhodnou. Není dovoleno využívat neodbornosti druhých. Aukce je legitimní formou prodeje předmětu, které nejsou běžnou záležitostí trhu, je nutno se v této věci řídit občanskými zákony a zvyklostmi.

Monopoly představují většinou určité nebezpečí pro spravedlivé utváření cen. Státní monopoly jsou zdrojem příjmů pro stát, jsou oprávněné pokud stát  nenadsazuje ceny za životně potřebné výrobky.