Smlouvy

Contractus /smlouva/ je právní oboustranný úkon, kterým dvě nebo více osob mezi sebou vytvářejí povinnost. Je definována podle římského práva : duorum vel plurium in idem placitum consensus, obligationem pariens - dle práva vzniklý souhlas dvou nebo více osob, z něhož se rodí povinnost.

Povinnost se dělí na

a/ obligatio mere moralis /čistě morální/ - má platnost ve svědomí, ne však veřejnou.

b/obligatio vere iuridica /pravá právní/ platí nejen ve svědomí, ale i v oblasti veřejné, je uznávána civilním právem

c/obligatio naturalis /přirozená/ nemůže být vymáhána civilním právem, ale je nějakým způsobem veřejným právem uznávána, např. vztahy vznikající zasnoubením nebo hrou.

Subjektivní podmínkou smlouvy je způsobilost ke smlouvě /habilitas/, která je dána užíváním rozumu a svobodnou vůlí. Neplnoletí jsou per se způsobilí k uzavření smlouvy, zákony však tuto jejich způsobilost omezují. Souhlas se smlouvou má být vnitřní a navenek projevený. Smlouva, která vznikla na základě předstíraného souhlasu je platná, protože smlouva je právní úkon, který se děje vnějším úkonem. Defekty kterými může být smlouva zatížena jsou omyl, lest a násilí. Tyto tři nedostatky ruší svobodu smlouvy, a proto je taková smlouvy v mravní sféře neplatná. V právní sféře je však nutné ji zrušit soudem.

Omyl o povaze smlouvy činí smlouvu neplatnou např. když někdo pokládal půjčku za prodej apod. omyl týkající se objektu smlouvy může být podstatný nebo akcidentální. Omyl o podstatě věci činí smlouvu zrušitelnou. Omyl případkový činí smlouvu zrušitelnou jen tehdy, je-li případková kvalita důvodem smlouvy. Strana, která se dopustila omylu, může smlouvu odvolat, druhá strana má však právo trvat na platnosti smlouvy, poslední rozhodnutí v takovém případě připadá soudci.

Lest se vyskytuje tehdy, jestliže e užívá umělých prostředků, aby druhá strana byla oklamána. Kdo se dopustil lsti, je povinen poskytnout náhradu, jestliže vznikla škoda.

Násilí, pohrůžky, které působí vážný strach činí smlouvu neplatnou a právně zrušitelnou.

Objektivní podmínky smlouvy ze strany předmětu jsou : předmět je morálně a fyzicky možný, existující, je vlastnictvím jedné z obou stran, je ocenitelný. Jestliže předmět nebo cíl smlouvy je mravně závadný je smlouva neplatná.

Platnost smlouvy končí splněním podmínek uvedených ve smlouvě, po odvolání vzájemným souhlasem, po splacení dluhu, po uložení věci u veřejného zástupce, odpuštěním dluhu, spojením věřitele a dlužníka v jedné osobě, kompenzací, zánikem předmětu  smlouvy bez viny dlužníka, neplatností smlouvy, podstatnou změnou předmětu nebo cíle smlouvy.

Legitimně uzavřená smlouvy je pro kontrahenty zákonem, plnění smluv je základním etickým požadavkem. Smlouvy zavazují podle zvyklostí, v analogii k obdobným zákonným normám. Fyzická či morální nemožnost omlouvá od  dodržení smlouvy.