Sexuální anomálie

Sexuální anomálie jsou defekty pohlavního instinktu. Pro každou funkci v psychické nebo somatické oblasti člověka nacházíme u různých jednotlivců defekty somatického, psychického nebo psychicko-somatického rázu, kterými je zatížena přirozenost. Neexistuje orgán, tkáň, funkce u kterého medicína nevyjmenuje různé defekty, kterými může být postižen. Tyto defekty bývají vrozené nebo získané. Někdo se narodí s defektem intelektu, jiný jej získá na základě úrazu. Defekt na rozdíl od choroby je trvalý, je zpravidla neodstranitelný. Defekt je postižením přirozenosti, je privací, pro křesťana představuje životní kříž, kterému může duchovním způsobem dát smysl a náplň. Člověk postižený defektem jakéhokoliv rázu, ať už se jedná o defekt vrozený nebo získaný, neztrácí svou důstojnost a velikost člověka, je proto zločinem postižené osoby diskriminovat, pohrdáním v nich probouzet pocity a komplexy méněcennosti. Osoba, která trpí pocitem méněcennosti, se stává agresivní, zaujímá obranný postoj vůči společnosti. Na druhé straně člověk postižený defektem nemůže konat úkony, které jeho defektní dispozice neumožňuje, kdyby se o takovou činnost pokoušel, uváděl by v nebezpečí sebe nebo druhé.

I v sexuální oblasti se vyskytují různé defekty a anomálie, kterými je postižen sexuální instinkt. Je třeba rozlišovat mezi anomální dispozicí a anomálním úkonem. Dispozice není záležitostí vůle, je člověku dána, člověk není proto za ni odpovědný. Jinak je tomu u anomálního úkonu či chování, kterému předchází úkon vůle, rozhodnutí, a který je proto záležitostí mravní odpovědnosti. Člověk postižený anomální dispozicí nemusí konat anomální úkony, na druhé straně se může stát, že anomální úkon není výsledkem anomální dispozice /homosexuální úkon u nepravého homosexuála/.