Nenábožnost a bezbožnost

Pojmem nenábožnost  vyjadřujeme nedbalost v povinném náboženském kultu, pojmem bezbožnost /irreligiositas/ vyjadřujeme vědomé odmítání kultu jako takového nebo dobrovolné hříchy proti Božímu kultu. Do této oblasti spadají pokoušení Boha, rouhání, svatokrádeže a simonie.

Příčinami nenábožnosti, nebo –li nedostatku povinné úcty vůči Bohu jsou nedostatek smyslu pro důležitost bohopocty, odpor vůči kultu jako takovému, ztráta víry. Stává se, že i věřící člověk je nenábožný – víra v Boha nevyústí automaticky v úctu vůči Bohu. úcta víru oživí a posílí, bez úcty víra nakonec úplně zakrní a zanikne. Kult bez vnitřní oddanost /devotio/ se tává pouhým pokrytectvím. Nenábožnost je u dnešního člověka způsobena pocitem Boží vzdálenosti, antropocentristickým a utilitaristickým postojem k životu, názorem, že kult je ztrátou času apod.