Mimořádná výchova

zahrnuje případy, kdy jednomu z rodičů nebo oběma není možno dítě vychovávat. Církev má právo a povinnost postarat se o výchovu pokřtěných sirotků prostřednictvím adopcí nebo institucí, které by měly pokud možno osiřelým dětem nahradit ztrátu rodičovské výchovy. Tyto instituce mají právo na podporu ze strany státu.

Invalidní, tělesně nebo duševně postižené děti, které jsou vychovávány v ústavech mají být připravovány, aby podle svých možností a schopností dokázaly vést aspoň částečně samostatný život ve společnosti.

Jestliže rodiče své postižené dítě v nutných případech, odevzdají do péče ústavu, jejich rodičovské povinnosti tím nekončí. Mají se postarat o jeho přiměřenou náboženskou a duševní výchovu, mají jej navštěvovat a prohlubovat svůj vztah s ním. Postižený člověk pociťuje zvlášť potřebu rodičovské lásky a příchylnosti, je za tyto projevy zpravidla vděčnější než zdravý člověk.

V případě smrti jednoho z rodičů výchova připadá rodiči, který je naživu. V případě smrti obou rodičů je pro dítě nejvýhodnějším řešením adopce v rámci příbuzenstva, není-li možná adopce ze strany cizích lidí. Na adoptivní rodiče přechází práva  a povinnosti přirozených rodičů.

Otec nemanželského dítěte je povinen matku svého dítěte účinně finančně podporovat. Státem předepsané alimenty představují pouze minimum, které je otec povinen poskytnout. Je povinen se postarat o patřičné vzdělání svého dítěte a dosažení životní a profesní kvalifikace.

Nezodpovědnost s kterou zplodil svého potomka mimo bezpečí rodiny tohoto otce však zbavuje mravního nároku na zvláštní lásku dítěte a práva podílet se na jeho výchově. Jestliže je z jeho strany lidsky možné aby se oženil s matkou svého potomka, je-li dána naděje, že toto manželství splní svůj účel je povinen manželství uskutečnit. V jiných složitějších případech, v kterých kontakty s dítětem by znamenaly  další mravní a společenské nebezpečí pro matku je nucen se těchto kontaktů v zájmu matky zříct.

I nemanželský potomek má právo, aby byl přijat s láskou, má nárok na teplo domova. Vina s kterou byl zplozen není jeho vinou a proto stín této viny nesmí dopadnout na jeho hlavu!!

Muž, který nemanželsky zplodil dítě je ve svědomí zavázán maximální úsilí věnovat tomu, aby nedošlo k potratu spáchaném na jeho dítěti. Pokud je matka tohoto dítěte schopna plnit své mateřské povinnosti, má ji hmotně podporovat, nemá však nepatřičně zasahovat do jejího života a do života rodiny v níž se svým dítětem žije.  Tato pravidla platí zvlášť v případě cizoložně zplozeného dítěte. Zvlášť  prekérní je situace kdy dítě bylo zplozeno s ženou, která žije v legitimním manželství s jiným mužem. Je třeba řešit otázku, zda se legitimní manžel má dovědět, že vychovává dítě, které není jeho, dále je třeba řešit otázku dědických nároků nelegitimně zplozeného potomka, jakým způsobem by mělo být uhrazeno výživné ze strany fyzického otce etc. v této situaci dochází ke střetu různých mravně významných zájmů: zájmu pravdy, zájmu manželství, které je ohroženo atd. Přednost má zájem udržení manželství a to i za cenu, že legitimní manžel je ponechán v omylu o původu jeho domnělého potomka. Fyzický otec by však měl potají přispívat k jeho obživě, měl by být zajištěno, aby se nelegitimní potomek nepodílel na dědických právech na úkor legitimních potomků.

Kdo svedl ženu k pohlavnímu styku na základě příslibu manželství a oloupil ji při tom o panenství nebo zplodil potomka je přísně zavázán svůj slib splnit. Od této povinnosti by byl osvobozen pouze tehdy, jestliže by mu dotyčná slib vrátila nebo se dopustila nevěry. Pokud se nevěry současně dopustili oba partneři závaznost tohoto slibu dále trvá.

Jestliže matka nemanželského dítěte zemře nebo není schopna plnit své mateřské povinnosti, přechází tato povinnost na otce. Není-li schopen dítě vychovávat, je povinen svěřit je do péče solidní rodiny.

Stát má právo rodičům, kteří závažným způsobem zanedbávají své povinnosti vůči dětem nebo je dokonce týrají jejich děti dočasně odejmout a svěřit je péči poručníků. Pokud rodiče své jednání napraví, mají právo žádat navrácení svého dítěte. Poručníci jsou povinni plnit všechny rodičovské povinnosti. Jejich pravomoci jsou určena státními zákony.