Křesťan a demokracie

Demokracie je v dnešním světě člověku a jeho  důstojnosti přiměřenou státní formou. Spočívá ve vládě lidu, umožňuje účast všech občanů na veřejném životě. Děje se volbami do zastupitelských orgánů, předpokládá svobodu projevu a svobodu shromaždovat se do politických stran.

Papež Jan Pavel v enc. Centesimus annus praví: „Církev si váží systému demokracie, protože zajišťuje účast občana na politickém rozhodování, zaručuje ovládaným možnost volit a kontrolovat své vlády a v případě nutnosti je pokojnou cestou vyměnit. Nemůže proto schvalovat vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů.„

„Pravá demokracie je možná pouze v právním státě a na základě správného pojetí člověka. Vyžaduje vytvoření nezbytných předpokladů pro podporu jednotlivců výchovou a vzděláváním ve jménu pravých ideálů a rovněž pro podporu „subjektivity„ společnosti vytvářením struktur účasti a spoluodpovědnosti. Dnes se projevuje sklon k tvrzení, že agnosticismus a skeptický relativismus jsou filosofií a základním postojem, jež odpovídají demokratickým politickým formám, a že všichni, kteří jsou přesvědčeni, že znají pravdu a trvají na ní, nejsou z demokratického hlediska důvěryhodní, protože neakceptují, že pravda je určována většinou, případně že kolísá podle rozdílné politické rovnováhy. V této souvislosti je třeba říci, že neexistuje-li žádná konečná pravda, která řídí politické jednání a dává mu orientaci, lze ideje a přesvědčení snadno zneužít pro mocenské účely. Jak dokazuje historie, demokracie bez hodnot se snadno mění v otevřenou nebo skrytou totalitu.„ /CA 46/.

Positivní aspekty demokracie spočívají v tom, že občané nejsou pouhými pasivními plniteli příkazů, ale mají aktivní podíl na utváření společenského života a to bud´ přímou cestou /referenda, plebiscity/, nebo nepřímo volbami.

Podstatným prvkem demokracie je rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. . Tím je zamezeno zneužití moci v jedné ruce. Nevýhody demokracie spočívají v nebezpečích, které vyplývají z jejího zneužití - partajnictví, skupinový egoismus a populismus.

Povinnosti křesťana v demokracii. Aktivní účast na společenském životě zahrnuje v sobě i povinnost opatřovat si informace o všech záležitostech, které souvisí s politickým životem. Je třeba znát věcné i etické aspekty různých problémů. Svědomí ukládá povinnost účasti na volbách, tato povinnost je zdůrazněna koncilem: „ať všichni občané pamatují na své právo a zároveň i povinnost užívat svého svobodného volebního hlasu k podporování obecného blaha„. /GS 75/. Též povinnost platit daně zavazuje ve svědomí /Řím 13, 5-7/.