Klení a zneužívání Božího jména

Každý kdo o Bohu hovoří bez patřičné úcty zneužívá Božího jména. Toto se děje různými způsoby. Hovorem o Bohu, který o Bohu pojednává jako o pouhém objektu, používání posvátných jmen jako zvolání, k vyjádření pocitů, které s náboženským projevem nemají nic společného. Jedná se o škodlivý zlozvyk, který je třeba vymýtit.

Pokud někdo zneužívá posvátných jmen k vyjádření negativních pocitů /vzteku/ apod., dopouští se klení. Koná-li tento úkon člověk s plným vědomím a zcela dobrovolně, tzn. nesnaží se tento zlozvyk vymýtit, může se jednat i o těžký hřích. Klení je atavismem z pohanských dob – pohan své bůžky vzýval, jestliže se mu nedařilo, spílal jim.

Proklínání či zlořečení při zneužití svatých jmen je těžkým hříchem: je vážným proviněním proti lásce k bližnímu a proti úctě.