Hospodářský růst

spočívá v měřitelném růstu zemědělské a průmyslové produkce, zvýšení obchodní bilance, exportu, hrubého sociálního produktu. Je prostředkem pro růst obecného blaha. Koncil však také varuje: „Hlavním účelem výroby však není pouhé zvyšování počtu výrobků, zisk ani moc, ale služba člověku, celému člověku v jeho hmotných potřebách i v požadavcích intelektuálního, mravního, duchovního a náboženského života; služba každému člověku i každé skupině lidí, jakékoli rasy a z kterékoli části světa. Proto se má hospodářské podnikání provozovat podle vlastních zákonů a metod, avšak v mezích mravního řádu, aby se tak naplnil Boží záměr s člověkem„. /GS 64/.

Člověk je poslán vládnou zemi /Gen 1,26 - 28/, ne však ji ničit, ale opatrovat ji /Gen 2,15/.

Hospodářský růst zajišťuje pense a renty seniorům a nemocným občanům; bohaté státy mohou navíc poskytnou pomoc chudým zemím. Hospodářský růst však nese sebou i různé negativní jevy - poškození životního prostředí, nebezpečí ekologických katastrof, vyčerpání přírodních zdrojů. Takzv. alternativní modely, které hlásá New Age však neodpovídají na otázku jak za přiškrcení hospodářského růstu zajistit vzrůstajícímu počtu občanů nutnou hospodářskou prosperitu.

Mravně i hospodářsky správná východiska z této situace je třeba hledat v systému nahrazování kvantitativního růstu růstem kvalitativním. Kvalitativní růst znamená, že hospodářství tolik neexpanduje, ale je lépe programováno a spotřebuje proto méně energie a méně zdrojů. Tímto směrem působí mikroelektronika, telekomunikace apod.

Předimenzovaný růst vede k nahromadění odpadu, ke snaze bytí člověka zdokonalit vlastněním, ke konsumnímu způsobu života, ke slepotě vůči chudobě ve světě.