Genetické inženýrství

v oblasti neosobních tvorů /rostlin a zvířat/ je problémem ekologickým, který je spjat také s morálními důsledky -  možnost vzniku nových druhů může mít nedozírné důsledky pro rovnováhu životního prostředí. Znalost genomu otevírá i v oblasti humánní medicíny nové možnosti, mezi jinými i možnost proniknutí do soukromí člověka. Každý člověk má právo genovou analýzu své osoby odmítnout, může o ni požádat z eugenických důvodů /viz níže/, nebo aby se zbavil mučivých úzkostí. Z tohoto důvodu mohou i rodiče požádat o prenatální diagnózu, aby se zbavili obav nebo se v opačném případě morálně a duchovně připravili na narození postiženého dítěte. 

Zaměstnavatelé a pojišťovací společnosti nemají právo vyžadovat od zaměstnanců nebo klientů genetické informace, nebo se zde jedná o ryze osobní a intimní záležitost každého jednotlivce, která je chráněna osobním a přirozeným tajemstvím.

Genetické zákroky do somatických buněk /do buněk již vyzrálého člověka/ za účelem zbavit jej choroby jsou eticky naprosto nezávadné. Jinak je tomu se zásahy do zárodečných buněk /sperma, vajíčka nebo nediferencovaného  embrya - totipotentního zárodku/. Tyto zákroky předpokládají plození ve zkumavce, které je eticky nepřípustné. Aby bylo dosaženo „výsledku„ je třeba „vyrobit„ nadbytečná embrya, která budou později zničena. Tyto zákroky jsou manipulací s lidskou identitou, narušují vztah mezi dítětem a rodičem zaváděním odlišného  cizorodého biologického prvku a otevírá se cesta k vytvoření „umělého„ člověka, snižuje lidskou osobu na objekt manipulace a lidské svévole.

U somatických genetických zákroků si lékař musí vyžádat souhlas pacienta, u dítěte jeho rodičů. Genetické zásahy u embrya jsou přípustné , pokud nenarušují jeho integritu, nevystavují jej nepřiměřeným rizikům, ale mají na mysli pouze jeho zdraví. Jakýkoliv experiment s embryi nebo výzkum na nich, který je spojen s zdravotním rizikem je ve své podstatě nemorální /viz DV 1,2,3/.